Plánoval jsem napsat článek o naší svatbě, která záměrně proběhla v pátek 13. září 2019, tedy rok po našem přestěhování „na konec Brd“, ale dopadlo to tak nějak prapodivně, že ho píšu a vydávám až po pěti letech, tedy v pátek 13. září 2024.
Původně jsme se na konec Brd, jak tady tomu kolem říkáme, stěhovali s tím, že si pořídíme psa, kočku, ale že jedno dítě nám stačí. Covid ale všechno změnil 🙂
Představte si to: je začátek léta, zahrada rozrytá od rejsků a kolem samé kotě — není tedy divu, že jedno ze sousedství zakotvilo i u nás.
Příspěvek beze slov 🙂
Pro záznam je potřeba zdokumentovat, že mi ve focení roste konkurence. A to je dobře!
Už to začíná být taková tradice, že jsme tady Na konci Brd nadšeni z prvního sněhu, který se dá hrabat, dá se na něm sáňkovat, koulovat se a těšit se na další, protože záhy roztaje…
Vždycky jsem si přál mít vlastní pořad v televizi a SlowTV mi tenhle sen splnila! Díky nim vysíláme na ty internety živý přenos letového provozu v našem ptačím krmítku.
Letos na Halloween se na hřišti dole v Mítově sešlo skoro dvacet dětí a spousta dospělých k tomu. Děti šly po svíčkách až za lom pro poklad a zpátky. Opekli jsme buřty, vypili čaj a snědli, co kdo donesl. Výborný to bylo!
Na podzim šel Jiřík do školky, byly mu čtyři roky a před Mikulášem se nám narodila dcera, ale o tom jindy. Chci tím říct, že letošní podzim byl celkem náročný.
Na konci Brd, jak tomu tady u nás říkáme, žijeme už tři roky. Minulý týden nám to krásně připomněla pouť, na které jsme poprvé byli týden po našem nastěhování.